Obec Vernířovice - Vernířovice a údolí řeky Merty

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Obec Vernířovice

Vernířovice

Poměrně dlouhá podhorská obec Vernířovice se rozkládá ve dně úzkého údolí spodního toku řeky Merty a jejích navazujících přítoků, v průměrné nadmořské výšce okolo 550 metrů. Krom samotného centra obce k ní náleží také menší (a výše položené) části Sedmidvory, Švagrov, Kosaře a bývalá odloučená osada Svobodín, která zanikla po vysídlení německého obyvatelstva po druhé světové válce. Rozsáhlý katastr Vernířovic zasahuje z údolí vysoko do svahů okolních horských masivů, zčásti až po rozvodí centrálního hřbetu v nadmořské výšce přes 1300m. Panoramatu vsi vévodí prakticky odevšad viditelný mohutný masiv Břidličné hory (1358m), uzavírající pramenné údolí východních přítoků Merty děsivě strmým kuloárem, severní obzor zase zcela opanoval hřbet Mravenečníku s četnými rozsochami a v neposlední řadě také s horní nádrží přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně na svém temeni. Nejbližší rozsocha, kuželovitě se pnoucí Rudná hora, zavírá kruh směrem k západu. Jediná relativně volná cesta k civilizaci je proto pouze údolím Merty po proudu směrem k Sobotínu. A tudy se také ubírá veškerá doprava.

Obrázek vlevo:
Centrální část Vernířovic ze strání pod Jestřábím vrchem směrem k JZ. Vpravo hřbet Měďného, vlevo pak hřeben Havraního vrchu a Smrčiny. Zcela vzadu je Petrovský vrch nad Sobotínem.




Obrázek vpravo:
Filiální Kostel sv.Matouše z roku 1776 je postaven v centru obce na místě původní kaple z roku 1711


Ze správního hlediska leží Vernířovice v severovýchodní části Olomouckého kraje, v okrese Šumperk. Na severu sousedí s obcí katastry Loučné nad Desnou, na východě Malé Morávky a Staré Vsi, na jihu Sobotína a na západě Velkých Losin.
Po druhé světové válce a vysídlení původních obyvatel německé národnosti nebyly dosídleny všechny obyvatelné domy, takže mnoho z nich propadlo zkáze, vandalismu a posléze i demolicím. Další sestupný trend zapříčinila odlehlost vsi od větších center a tím i od pracovních příležitostí. V současnosti je zde přibližně 70 trvale osídlených stavení se 180 obyvateli, asi 30 rekreačních chalup včetně několika velkých objektů komerční rekreace a zhruba desítka chat. Jedinou větší firmou je soukromá pila.


Zaniklá osada Svobodín
Svobodín měl vcelku krátkou historii. Původně tu byly pozemky sobotínského panského dvora. Správce panství Joachim ze Stettenhofenu však roku 1786 hospodářský dvůr zrušil a na jeho části mezi Havraním a Suchým vrchem založil osadu Freiheitsberg-Svobodín. Navzdory lokalizaci do poměrně prudkých svahů pod Havraním vrchem se osada utěšeně rozrůstala. Roku 1793 je uváděno 18 domů s 84 obyvateli. Roku 1809 si svobodínští dokonce svépomocí vystavěli dřevěný kostelík Sv.Jana Křtitele při dolním konci obce.
Obyvatelstvo tu bylo výhradně německé národnosti, takže po druhé světové válce válce byla obec vysídlena. Z nově příchozích obyvatel sem nezamířil nikdo, Svobodín se stal místem duchů. Domy byly vesměs vyrabovány, probíhala i „těžba“ stavebního materiálu přímo z budov. V 50.letech pak došlo k plošné demolici staveb.
Nevýrazné zbytky a ruiny kamenných rovnanin základů jsou dnes zarostlé neprostupným pralesem kopřiv a kapradí. Nedávno byly alespoň jakž takž pietně obnoveny základy bývalého kostelíku (viz foto).


Sedmidvory
Osada Siebenhofen (Sedmidvory) vznikla pravděpodobně někdy ve druhé půli 17.století podél staré cesty, vedoucí z Vernířovic přes Vlčí sedlo do Vízmberku a Losin. V úzkém údolí pod východními svahy Rudné hory stálo počátkem 18.století namísto předpokládaných původních sedmi stavení už 15 domů. Po roce 1945 ji naštěstí nepotkal osud Svobodína, nicméně dodnes zbylo z původních budov jenom několik, ostatní byly vesměs přestavěny. Na místě původního č.p.95 stojí rekreační středisko Brněnka s lyžařským areálem.


Osada Švagrov
Samota Švagrov (Schwagersdorf) byla založena roku 1786 v údolí Studeného potoka (Grundwasser) asi 1km nad obcí Sedmidvory, v nadmořské výšce okolo 650m
, téměř 100 výškových metrů nad centrem Vernířovic. Záměrem byl pokus založit větší osadu, ale nakonec byly postaveny možná jen dva domy, obývané příbuznými rodinami (Schwagersdorf=Švagrov). V 19.století tu žilo asi 18 obyvatel,v roce 1930 už jen 6.
Jeden z domů údajně zanikl už v 19.století, ale na historických snímcích Adele Göttlicherové ze 30.let 20.století jsou na Švagrově stále ještě dvě obydlené usedlosti-ve skutečnosti bylo stavení zbořeno až po roce 1945. Jeho umístění lze dodnes rozeznat podle starých ovocných stromů za areálem lanového centra. Druhý dům byl přestavěn pro Okresní dům pionýrů v Šumperku (po r.1974), před ním byly vybudovány chatky. Během výstavby současného rekreačního a školicího střediska byla po r.2010 zbořena i tato stavba.
Dnešní podoba osady je na obrázku vlevo. Švagrov je východiskem Lesnické naučné stezky, zaměřené především pro poučení dětí. Poměrně hravá trasa prochází stráněmi Studené doliny v okolí.


Kosaře
Původní německý název Senzenzipfel měl původ zřejmě ve zpracování železa. Už v roce 1739 zde prokazatelně stály dvě stoupy na drcení železné rudy, je možné, že tu byl i hamr a kujnící výhně na výrobu drobného zboží-potažmo kos. V této době je v úzkém údolí Merty nad Vernířovicemi doloženo zhruba 8 stavení. Jejich obyvatelé se krom železářství později živili také lámáním místního krupníku nebo dřevařstvím. K zemědělství tu nebyl prostor.
Po druhé světové válce osada téměř zanikla. Zachovaly se jen hájovny na obou koncích a přestavěná budova č.p.152 nedaleko dnešní malé vodní elektrárny. Údolí je hlavním východiskem turistických tras směrem k centrálnímu hřebeni hor.


 
 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky