Střípky historie I - Vernířovice a údolí řeky Merty

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Střípky historie I

Historie

Dějinám Vernířovic se většina autorů za celou dobu historického bádání, alespoň pokud mohu soudit, věnovala spíše jen okrajově. Výjimkou posledních desetiletí je pan R. Jašš, editor (ne)pravidelného vlastivědného časopisu Podesní a také původce mnoha příspěvků do různých lokálních i regionálních publikací. Je rovněž autorem historické části brožury, vydané Obecním úřadem Vernířovice v roce 2008. V této souvislosti je úsměvné (nebo tristní záleží na úhlu pohledu), jak se tento konkrétní posledně zmíněný text nekontrolovaně rozšířil po médiích různého typu a úrovně. Většinou jde o zkrácené verze na turisticky zaměřených stránkách, ale narazil jsem i na takřka doslovně přepsaný text včetně struktury článku na jednom soukromém vlastivědném webu. Chápu: potřebuje-li někdo základní fakta, jinde je prakticky nemá šanci najít. Tedy pokud neumí perfektně německy, nezvládá kurent a švabach a hlavně pokud nemá tu trpělivost vysedávat někde po archívech a z nepatrných zmínek skládat dohromady mozaiku historie Vernířovic. Jenže mezi "rešerší" a doslovným opsáním je myslím dost velký rozdíl...  
Pokusím se následující text pojmout alespoň stylově poněkud odlišně. První podkapitola menu historie je prostým výčtem alespoň těch nejdůležitějších dat.Některé položky jsou pak rozvedeny v podkapitole druhé (Historie/střípky historie II).

14. - 15. století
Kdy došlo k založení obce, nevíme ani přibližně. Přesto se pokusím o laickou analýzu. Viz menu historie/střípky historie II

16. století

1558   První zmínka o vesnici jménem Vernstorf (Jašš). Zpustlá obec byla spolu se Sobotínem a Rudolticemi prodána z majetku Žerotínů Janu Berkovi z Dubé a Lipého.
1570   Jako věnný podíl připadá Sobotínsko vévodům z Münsterberku.
1573   Poddaní uzavřeli s vévody onu památnou smlouvu, na kterou se budou v budoucnu několikrát marně odvolávat. Týkala se osvobození z robot za úplatu.    
1578   Zboží je opět v majetku Žerotínů (Jan ml. ze Žerotína).      
1581   Poddaní několika obcí zasílají supliku císaři Rudolfu II. se stížností na nerespektování výše zmíněné smlouvy ze strany panstva. Výsledek je však opačný záměru. Moravský zemský soud dal za pravdu Janu ml. ze Žerotína.
1591   První nepřímá zmínka o stoupě na drcení železné rudy. Možná šlo již tehdy o objekt uváděný později na Glaubitzově mapě (1739). Poddaní jsou povinni k této stoupě dovážet dřevo. Existuje už také plávka dřeva po Mertě a přítocích.

 

17. století

1608
 Losinské dominium po smrti Jana mladšího ze Žerotína rozděleno mezi jeho syny Jana Jetřicha a Přemka II. Oddělením vzniká panství Vízmberk (Loučná nad Desnou), kam náležejí také Vernířovice.
1607-9 Stavba farního kostela sv. Vavřince v Sobotíně.
1620   Poddaní využívají stavovského povstání a bouří se znovu proti panstvu. Vzpoura je potlačena. 25.7.1620 podepisují poddaní slib, že se již nebudou bouřit. Jejich povinnosti byly opět navýšeny.
1625   Oficiální přijetí katolické víry na panství Vízmberk jako následek definitivního potlačení stavovského povstání.
1631   Na sobotínskou faru přichází první katolický kněz. Protestanti jsou nuceni buď konvertovat nebo emigrovat. Právě z toho důvodu jsou dočasně mimo provoz také doly u Vernířovic. Nebyli lidé...
1659   Vernířovice se znovu účastní rebelie. Ta započala v Rudolticích a v krátké době se rozšířila po celém panství. Vzbouřenci dokonce zčásti vyrabovali i zámek ve Velkých Losinách. Nakonec je povstání potlačeno vojskem. Tři z vůdců byli na císařský rozkaz popraveni. Ještě donedávna stával v polích u Velkých Losin památný, tzv. Popravčí dub, pod nímž k exekuci zřejmě došlo (strom neměl žádnou souvislost s pozdějšími čarodějnickými procesy, přestože se to o něm dodnes občas traduje). Před několika lety padl za obět vichřici.
1680  K tomuto roku je datována pyrrhotinová štola ve svahu Měďného. Viz kapitola mineralogie.
1678  Vernířovická "žebračka" Maryna Schuchová krade v sobotínském kostele posvěcenou hostii, s níž má pověrčivý úmysl pomoci vyšší dojivosti dobytčete jiné vernířovické ženy. Je prozrazena, následuje výslech před komisí na zámku v Losinách. Pravděpodobně z příčiny bigotnosti regentky panství je povolán inkvizitor Boblig z Edelstadtu. Začínají nechvalně známé losinské procesy s čarodějnicemi.
1679   Květen. Na mučidlech umírá Dorothea Davidová z Vernířovic, první z Bobligových obětí.
1679   Srpen.Maryna Schuchová a Dorothea Grörová z Vernířoviz zaživa upáleny, zřejmě na popravším místě u Žárové.
1862   Upálena Margareta Prokelová z Vernířovic.
1683   Sťata a upálena Christina Ottová z Vernířovic.
1692   Konec čarodějnických procesů na velkolosinském pantví, zřejmě na přímý zásah císaže Leopolda I. Celkem padlo procesům za oběť 39 lidí z celého Šumperska. Pět z nich (vyjmenovaných) pocházelo přímo z Vernířovic.

18. století

  • 1700   Vízmberské panství přešlo koupí do velkolosinské větve pánů ze Žerotína. Dochází k výraznému hospodářskému rozvoji panského podnikání.

  • 1711   Na nákldy rychtáře je ve Vernířovicích postavena zděná kaple sv. Matouše, a to naproti rychtě na místě, kde údajně strašilo.

  • 1739   Vychází tzv. Glaubitzova mapa losinského a vízmberského panství, na svou dobu poměrně zdařilé dílo. V údolí Merty jsou vyznačeny dvě stoupy nad Kosaři.

  • 1770   Panství Vízmberk odprodáno kvůli zadlužení klášteru cisterciáků na Velehradě. Pokusy nového majitele o využití bezlesých ploch na hřebenech hor.

  • 1774   Založena tzv. Normální škola, v usedlosti č.p.58.

  • 1776   Dokončena oprava a rozšíření kostela sv. Matouše.

  • 1777   Dostavěna fara. Do Vernířovic přichází první kněz, cisterciácký mnich Josef Sedlaczek. Farností se místní kostel ale nestává, jde jen o filiálku kostela sv. Vavřince v Sobotíně. Toho roku se také Normální škola stává školou farní.

  • 1784   Velehradský klášter zrušen patentem Josefa II. Panství přechází se vším všudy do vlastnictví státu, respektive státem zřízeného náboženského fondu. Jeho správcem se stává Jan ze Stettenhoffenu. Byly zrušeny tři ze čtyř panských dvorů.

  • 1786   Na části zrušeného sobotínského dvora byla v katastru Vernířovic založena osada Freiheitsberg (Svobodín). Vzniká rovněž osada Švagrov. Byla postavena nová budova školy (dnešní č.p. 154, areál Reoneo).

  • 1790   Na pozemcích, které náležely k výměnku vernířovické rychty, postavil papírenský mistr Josef Kries malou papírenskou manufakturu. K pohonu zařízení byl přizpůsoben tok Ztraceného potoka.

 

19. století

  • 1809   Svobodínští si na vlastní náklady staví malý dřevěný kostelík, zasvěcený sv. Janu Křtiteli.

  • 1834   Vydán vceňovací operát Stabilního katastru pro berní obec Vernířovice. Podává podrobné informace o obyvatelích i obci samotné. Jeden z nejdůležitějších dokumentů pro potřeby dnešního bádání.

  • 1833   Vízmberské panství je fondem odprodáno hraběti Antonu Friedrichu Mitrowskému, v té době nejvyššímu kancléři. Nový majitel povolává odborníky ze zahraničí, dochází k výrazné modernizaci železářství na Sobotínsku (viz odkaz v menu Cestou železa/železářství).

  • 1840   V rámci modernizace byl zrušen cánhamr ve Vernířovicích (areál za dnešním č.p. 175). Objekt kupuje rychtář F.Kubitschek za účelem zřízení provozovny zpracování lnu. Později zde vzniká i šindelna a jirchárna.

  • 1843   Po smrti hraběte Mitrowského kupují celé panství původně stavební podnikatelé bratři Kleinové, rodáci z nedalekých Rejhotic. Během krátké doby se vypracují na jedny z největších železářských průmyslníků v tehdejším Rakousku. Dochází k hospodářskému boomu regionu.

  • 1848   Zrušení nevolnictví za náhradu. Vytvářejí se politické okresy a obecní samosprávy.

  • 1849   První obecní volby ve Vernířovicích. Starostou se stává dosavadní rychtář Franz Kubitschek.

  • 1866   Vernířovice byly po prohraných rakousko-pruských válkách obsazeny oddílem pruské pěchoty.

  • 1869   Podle údajů z tohoto roku dosahuje počet obyvatel a domů svého historického maxima (198 domů, 1381 obyvatel). Nadále už bude stav obou položek jen klesat. Důvodem je zejména doznívání těžby železa v okolí obce a počínající útlum výroby sobotínských železáren.

  • 1880   V tomto roce je obec postižena dvěma katastrofálními povodněmi v odstupu dvou měsíců. Došlo i k jedné oběti na životě.

  • 1885   Definitivní ukončení těžby železné rudy na revíru Vernířovice.

20. století

  • 1900   (Přibližně). Zakládání různých spolků, ekonomických, sportovních i společenských. Mimo jiné vzniká hasičský spolek ve Vernířovicích.

  • 1908    Za bouře se zřítí budova bývalého cánhamru v č.p. 175. Josef Krist z Rapotína kupuje jeho zachovalé vodní dílo. Vzniká výrobna dřevité vlny pro potřeby balení zejména skleněných výrobků.

  • 1914   Začíná první světová válka. Dne 31.7. je v obci vyhlášena mobilizace, 2,8. odjíždí prvních 60 branců k 93.pěšímu pluku do Šumperka. Mnozí z nich se již nevrátí.

  • 1918.  Ještě před říjnovým vyhlášením Československé republiky se německy mluvící pohraniční oblasti snaží odtrhnout od nově vznikajícího státu. Územní spolek Sudetenland má být dle představ odloučenou součástí Rakouska nebo Německa. Následuje obsazení "vzbouřeneckých provincií" československým vojskem. Ještě několik let po konsolidaci situace provádí armáda pravidelné manévry v německém pohraničí, zjevně i za účelem odstrašení. Z této doby také pocházejí četné trychtýřovité prohlubně na náhorních holích hřebene v oblasti velkého Máje a Vysoké hole. Vznikly po dopadech granátů horského dělostřelectva.

  • 1925   Odhalení pomníku obětem první světové války.

  • 1928   Ve Vernířovicích jsou založeny dva tělocvičné spolky, z nichž zejména Doutschvölkischer Turnverein se všeobecně (nikoli snad přímo ve Vernířovicích) později stává podhoubím různých sudetoněmeckých bojůvek pod vlivem Henleinovy SDP a říšské NSDAP.

  • 1938   Dne 7.10. přichází do Vernířovic Wehrmacht. V následujícím válečném období je řada místních mužů odvedena, mnozí padnou.

  • 1942   Z kostela jsou odvezeny zvony. Někdy v té době je obec připojena k veřejné elektrické síti.

  • 1945   Dne 8.5. vstoupily do Vernířovic směrem od Sobotína jednotky Rudé armády. S německou obcí je nakládáno jako s územím nepřítele. Už v červnu pak přicházejí první novoosídlenci. Nejprve z okolních regionů.

  • 1946   Odsun původního německého obyvatelstva. Valná část opuštěných stavení nebyl vůbec dosídlena. Zařízení povětšinou padlo za oběť rabování. Z původních 213 popisných čísel bylo přiděleno asi 120 domů. Ve Svobodíně nezůstal nikdo.

 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky