Studánky a prameny - Vernířovice a údolí řeky Merty

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Studánky a prameny

Vody

Jeseníky jsou královstvím pramenů a studánkové víly, specialistky na vodní logistiku, tu měly odnepaměti plno práce. Není to žádná legrace poshánět a expedovat tolik kříšťálově čisté, chladné a dobré vody, aby měly prameny skryté pod kořeny horských smrků dostatek ke zrodu potoků a řek, napájejících snad půlku žíznivé Moravy. Občas jim lidé pomohli, postavili z kamení studánku, vyčistili odtok a pak k prameni chodívali s procesími pro zázračnou vodu k uzdravení těla i mysli. A jiní lidé ji zase občas pro změnu zkazili a poničili a duch hor, starý Praděd je pak musel trestat malomocenstvím, slintavkou a kulhavkou. Pořád však ještě spousta krásných pramenů rodí v horách ten největší dar Země, vodu čistou jako stříbrné cinknutí první sněhové vločky. Všímejme si pramenů a studánek a vzdávejme jim úctu!
Některé studánky zde uvedené jsou součástí databáze Národního registru studánek a pramenů ČR ( www.estudanky.eu
). Týká se to prozatím pramenů soustředěných na této straně pod hlavičkou "Vernířovice". Na zmíněných stránkách lze najít i zjednodušené mapky lokalit, GPS souřadnice a fotografie. Informace uvedené na webu estudanky.eu si dovoluji zveřejnit zde z toho důvodu, že jsem sám autorem vkladu těchto lokalit do databáze registru. Časem  budou jistě následovat i ostatní prameny. Alespoň ty vyjmenované v následujícím textu, který ani zdaleka není vyčerpávající.
Některé z pramenů lze najít také na mapce našeho webu, a to pod odkazem Vernířovice/Mapka obce.


Hřebeny..............................................................................................................................................................................................................................    

Pramen Merty  [obr.1]
Řeka Merta pramení v měkém zářezu sedla mezi Vřesníkem (1342) a Malou Jezernou (1272) v nadm. výšce asi 1240m (nedaleko lesní cesty od
sedla Branka přes Vyhlídku k Dlouhým stráním) v horském smrkovém lese. Část vod v prameni pochází z rašeliniště Jezerné hory, které se rozprostírá nad levým břehem pramenného toku. Voda v prameni je zcela čistá, s mírně zemitou příchutí, kterou jí dává zmíněná rašelina. Samotný vývěr v patě zářezu je skrytý pod bujnou bylinnou vegetací, ale už pár metrů pod ním je první tůňka s kaskádou (foto). Jde o jeden z mála říčních pramenů v horách, které jsou relativně snadno přístupné.

Prameniště U Tří studánek  
[obr.2]
Lokalita, zvaná odjakživa U Tří studánek, zabírá v podstatě celou oblast plochého sedla holoroviny centrálního jižního hřebene Hrubého Jeseníku mezi Jelením hřbetem (1367) a Velkým Májem (1386). Dnes se místu obvykle říká "Nad Malým kotlem".  Pramenů po obou stranách sedla je tu vícero, některé stékají po východním svahu do Malého kotle a Kotelného potoka, jiné na opačném západním svahu jsou zdrojnicemi Májového potoka, považovaného někdy nesprávně za pramenný tok Merty, načež spolu s ním odtékají tajemným kotlem údolí Kiessgraben pod Zadní Hutisko k Mertě. Nás bude zajímat právě západní svah a zejména jeden vydatný pramen, vytékající zpod borůvkových a travinných podrostů přes turistickou stezku (zelenou) od Františkovy myslivny na hřebeny. Malá tůňka obložená plochými kameny nabízí vydatný zdroj k napití přímo u pěšiny v místech, kde končí rozvolněný horský les a začínají subalpínské hole. Je to jedna z oněch Tří studánek, zmíněných už v názvu místa.
Nedaleko nad studánkou byly roku 1774 postaveny nevelké budovy ovčince (asi 50m vlevo od turistické stezky cestou nahoru jsou dosud patrny základy z kamenné rovnaniny) se záměrem hospodářsky využít jinak "neekonomické" travnaté hole. Záměr se nevydařil, již roku 1779 ovčinec vyhořel a nebyl obnoven. Kolem celého příběhu vznikla někdy počátkem 20.století ona legendární věta, opakovaná od té chvíle až dodnes ve všech možných průvodcích, totiž ta o "MNICHU velehradského kláštera, který zde ovčinec postavil..." Vízmberské panství skutečně tehdy patřilo velehradskému klášteru, ale žádný bájný mnich zde zřejmě nic nestavěl. To spíš poddaní z blízkých Vernířovic, a ti zde asi také pásli. Dalším mýtem je obvyklé spojování této lokality s bývalým seníkem (dnes útulna) u Jelení studánky (asi 2km po hřebeni jižněji, viz menu Turistika/Značené trasy), který ovšem náležel k janovickému panství a tudíž nepatřil klášteru.

Nahoře: obr [1], dole: obr [2]

Vernířovice........................................................................................................................................................................................................................ ...


Studánka Nad Kosaři  (WGS-84: N 50°02'21.25" E 17°09'26.88"; 640 m n.m.)  [obr.3]
Studánka v úzké říční nivě
na pravém břehu Merty (u mostu lesní silnice), nedaleko od poslední samoty č.p. 166. Pramenná tůňka je přikrytá dřevěnou boudičkou, v blízkosti je lavička. Od mostu k ní vede úzká, asi 20m dlouhá stezka. Studánka nebývá uvedena v mapách ani v národní databázi studánek
Pramen Sylvani
(WGS-84: N 50°02'18.50" E 17°08'04.27"; 565 m)  [obr.4]
Pramení pod svažitou loukou do tůňky po pravém břehu Jestřábího potoka, asi 750m SV od kostela ve Vernířovicích (potok kříží pod býv. kravínem silnici z Vernířovic k osadě Sedmidvory, lokalita je asi 250m proti toku).Voda vydatného pramene může pocházet ze závalu bývalého důlního díla Sylvanizeche z 19.stol. Je čistá a bývala prý dříve využívána místními obyvateli k pití, obsahuje však malé množství oxidů železa.
Dnes je místo zcela zarostlé a přestože je přímo na okraji louky, i obtížně
dohledatelné. V blízkosti jsou patrné odvaly hlušiny a nepatrné zbytky základů bývalé provozní budovy dolu.
Pramen Švagrovský překop
 _(WGS-84: N 50°03'05.36" E 17°09'02.20"; 720 m n.m)  [obr.5]
V 50.létech 20.století probíhal v Jeseníkách rozsáhlý geologický průzkum, který neminul ani starý důlní revír v okolí Vernířovic. Po průzkumu zbylo množství štol a šachtic, z nichž mnohým byl později zazděn či zasutěn vstupní portál a začala se v nich nadržovat důlní voda. Ta časem prosákla na povrch a nový pramen byl na světě. To je případ něterých pramenů, stékajících od vrcholu Homole směrem k zářezu Merty a je to i případ zazděné, asi 300m dlouhé štoly tzv Švagrovského překopu. Voda prosakuje obvalem pod zazdívkou, vyvěrá  na povrch a po několika metrech ústí zleva do Studeného potoka. Ústí štoly je cca 5m nad potokem v příkrém svahu asi 1km nad rekreačním střediskem v bývalé osadě Švagrov. Poblíž je informační tabule Lesní naučné stezky, přes potok vede lávka.
Pramen na Švagrově
  (WGS-84: N 50°03'00.73" E 17°08'23.42´´; 658 m n.m.)  [obr.6]
Plochými kameny vyzděná pramenná tůňka u lesní silničky na horním okraji rekreačního areálu Švagrov. Voda odtéká průsakem do příkopu cesty. Chuťově vynikající (a ledová). Může stopově obsahovat oxidy železa (v masívu hřbetu, kde pramení, jsou ložiska tzv.páskovaných železných rud, v minulosti těžená). Místo je východiskem ekologické naučné stezky, procházející celou Studenou dolinou.
Raclova studánka (WGS-84: N 50°01'49.46" E 17°07'20.26"; 530 m)  [obr.7]
Upravená studánka pod umělou skalkou u rekreační chaty ve svahu Měďného. Voda je vedena potrubím z jímací skruže zbahnělého pramene o zhruba 20 m výše. Pramen zřejmě kdysi sloužil obyvatelům bývalého Grundova statku k chlazení mléka ve sklípku. Budovy byly strženy v 50.létech 20.století jako opuštěné (po vyhnání původních německých obyvatel Vernířovic). Od 70.let stojí na místě obytného stavení soukromá chata. Voda není užívána ke konzumaci, její kvalita je nejistá.
Scholzova studánka (WGS-84: N 50°01'50.33" E 17°07'29.19"; 510 m) [obr.8]
Pramen ve svahu v blízkosti dvou bývalých německých usedlostí sloužil jako zdroj pitné vody a taktéž k ochlazování sklípku, který na tomto místě podle historické fotografie Adele Göttlicher ze 30.let 20.století stával. Dnešní kamenný přístřešek byl ovšem znovu postaven až v 90.létech 20.století, voda je jímána do skruže uvnitř a odtéká přepadem pod prahem dveří. Objekt je užíván majiteli okolních chat.
Studánka U Teplých
(WGS-84: N 50°01'50.90" E 17°07'55.69"; 530 m)  [obr.9]
Upravená studánka při úpatí zalesněného svahu nedaleko místního hřbitova ve Vernířovicích, poněkud mimo silnici s turistickou trasou. Od můstku cesty ke hřbitovu, která kříží Ztracený potok, je třeba jít po jeho proudu podél břehu a po 50 m odbočit vlevo přes lávku a dát ještě asi 20 m podmáčenou pěšinou. Obvykle vydatný pramen je oblíbený v širokém okolí jako zdroj výtečné vody.
Pramen pod Suchým vrchem (Srnčí pramen)  (WGS-84: N 50°01'27.87" E 17°07'44.21"; 575 m)  [obr.10]
Ve stráni pod hranicí lesa východně
nad obcí Vernířovice, v nadm.výšce okolo 580m, vyvěrá několika prameny v mírně svažité louce potúček. Přestože jde o tok délky necelého kilometru, vytváří hned pod prameny (po soutoku s potokem zprava od Suchého vrchu) malebné, lučinaté údolí, obroubené agrárními terasami, ústící do údolí Merty zlevé strany  nedaleko malé kapličky ve středu obce, asi v 495m nad mořem.
Dva jižně
ji položené vývěry jsou prakticky povrchové, vyrážejí zpod rozbahnělého travního drnu, třetí, severnější, pod zarostlou agrární mezí, má hned za hlubokým hlinitým zářezem vývěru kaskádovité peřejky, zřejmě přes zbytky staré kamenné rovnaniny (možná bývalá cesta, možná terasa). Prameny zjevně navštěuje vysoká i černá zvěř.
Vydatnost každého z pramenů je okolo 5-8 l/minutu.

Legenda k tabulce obrázků dole: Horní řada: obr 3, obr 4, obr 6, obr 9; Spodní řada: obr 8, obr 5, obr 10, obr 7


Sedlo Fellberg u Maršíkova....................................................................................................................................................................................................

Pramen u kaple Nejsvětější Trojice  [obr.11]
Vydatný pramen vody vyvě
rá v měkém sedle mezi Lysou horou (rozsocha Rudné hory) a hřebenem Černých kamenů. Sedlo a blízký vrch kdysi nesly název Fellberg. Pramen je vpravo na počátku převážení silnice od Sobotína k Maršíkovu. Je zastřešený solidní dřevěou konstrukcí nad vyzděným výtokem s trubkou, vedle je odpočívadlo. Voda odtéká hlinitou roklí směem k ohybu Merty nad Štěínovem, v období sucha občas vysychá.
Vodě
z pramene bývala odjakživa připisována nadpřirozená a léčivá moc. V roce 1717 až 1719 tu byla z popudu  hraběnky Ludviky (matky Jana Jáchyma ze Žerotína , majitele velkolosinského panství) postavena dřevěná votivní kaple, vybavená obrazy, které je dnes možno shlédnout v presbytáři kostela v Maršíkově. Zvon z kaple byl roku 1785 převezen do Vernířovic a zavěšen do věže kostela Sv.Matouše. Praskl během zvonění na poplach dne 18.4.1882, když hořel statek sedláka Hilberta.
Roku 1836 dal u pramene postavit novou zdě
nou kapli spolumajitel panství, podnikatel Albert Klein, a to pro spolek hornického bratrstva vízmberského panství. Nová stavba byla zasvěcena Nejsvětější Trojici. Ke stavbě ostění vstupních dveří, oken a nároží byl použit vernířovický krupník, zcela unikátní mastková hornina, vyskytující se u nás pouze v okolí Vernířovic. Vnitřek kostelíku je dnes přístupný, vybavený prostým oltářem se soškou Panny Marie.

Sobotín......................................................................................................................................................................


Kleinův pramen  [obr.12]
Nachází se v zalesně
ném svahu asi 400m jižně nad mauzoleem rodiny Kleinů v obci Sobotín. Vytéká z trubky usazené v kamenné rovnanině a přepadem z korýtka stéká měkým zářezem do údolí Klepáčovského potoka. Údajně nikdy nezamrzá, proto jej něteré zdroje řadí k termálním pramenům stejného původu jako termály Velkých Losin. Teoretické předpoklady, totiž umístění blízko křížení rozsáhlých hlubinných zlomů, místo splňuje, nicméně ověřovací průzkum zdroje není k dispozici.


Studánky pod Petrovským vrchem.......................................................................................................................................................................................


Níže vyjmenované studánky jsou součástí Naučné stezky Petrovské studánky, která byla zřízena roku 2011 místním občanským sdružením za přispění obce a evropských dotací pro regionální rozvoj. Trasa vychází od ZŠ v Petrově nad Desnou  a od vlakového nádraží míří přes louky do lesů západního zlomového úbočí Petrovského vrchu (778m). Větší část trasy vede okolím údolí Petrovského potoka, který prořezává masív od jeho hřebene až dolů k Petrovu. Má délku asi 9 km a celkem 9 informačních tabulí. Dvakrát do roka bývají ke studánkám pořádány tradiční výšlapy s otvíráním a zavíráním studánek. Naučná stezka se krom samotných petrovských studánek zabývá i vzácnými kapradinami a vstavači, kterým se tu na svažitých horských loukách podél hranice s lesem poměně slušně daří. Informace k naučné stezce lze najít na adresewww.petrovnaddesnou.cz

Anenská studánka
Pramen býval známý odedávna, samotnou studánku pak dala r.1874 opatřit kamennou deskou s tesaným nápisem vdova po lesním radovi, Anna Klein-Scholz (rodem pocházela z místní podnikatelského rodu Kleinů), jako poděkování za uzdravení. Tato „Ochránkyně hor“, jak byla lidmi nazývána, zemřela jako vysoce vážená osoba za druhé světové války:
"Důvěřuj prameni/V zemi přetrvávajícímu pomníku/Který je opě
t šťastně obnoven/A nadále nese jméno/Anna-1874" (překlad nápisu:Zd.Kos).V blízkosti studánky je umístěno odpočívadlo a zastávka  naučné stezky "Petrovské studánky".
Petrovská studánka

Nachází se
cca 20m od lesní cesty, níže pod zastavením č.4 naučné stezky. Pramen objevil a upravil bývalý ředitel petrovské školy Mgr.J.Hejtmánek. Dřevěná boudička s názvem pramene na průčelí a výtokovou trubkou je typická pro tuto lokalitu i pro dvě ve výčtu následující petrovské studánky. Poblíž je lavička s přístřeškem.
Srnčí studánka
Další ze studánek spojených naučnou stezkou. Leží napůl skrytá v travnatém palouku. Voda je z pramene svedena potrubím a vytéká z ně o cca 10m níže.
Studánka U kaliště

Obě studánky jsou podobné prameni Petrovské studánky, na rozdíl od ní jsou však přímo v údolí Petrovského potoka poblíž brodu lesní cesty (vede po ní naučná stezka).
Hubertova studánka

Upravená studánka je osazena kamennou deskou s reliéfem hlavy jelena s křížem mezi parohy a zasvě
cena patronu myslivců, svatému Hubertovi. V roce 2011  byla studánka vč. pomníku renovována.

Legenda k obrázkům:
Horní řada zleva doprava: studánka U kaliště, Petrovská studánka, Hubertova studánka.
Spodní řada: odpočívadlo u Aneneské studánky, Aneneská studánka.

 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky