Značené stezky - Vernířovice a údolí řeky Merty

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Značené stezky

Turistika

Údolí Merty u Vernířovic může být díky své podhorské poloze, až výjimečné malebosti krajiny a odloučenosti od zalidněného světa měst a souměstí cílem pro turistiku už samo o sobě. V létě láká na klidný pobyt chataře a chalupáře, v zimě zase vyznavače bílé stopy. Přímo v obci se nachází několik lyžařských vleků s lehčími sjezdovkami.
Pro milovníky akčnějšího vyžití je v okolních stráních a lesích nepřeberné množství lesních silniček vhodných pro cyklisty, kterým nevadí počáteční dlouhé a prudké stoupání. Ale především je tato obec východiskem několika velmi uznávaných turistických pěších tras s relativně krátkými výstupy až na centrální hřebeny a spousty dalších cest neméně zajímavých, leč bohužel (nebo bohudík?) neznačených a nepopisovaných v žádném průvodcovském bedekru. Některé tyto poněkud neprávem opomenuté zde - mimo jiné - též uvádíme.
V záhlaví každé z turistických i neznačených tras najdete odkaz na PDF soubor s popisem, kilometráží, převýšením apod. Soubor je formátován do stránky A4 a je možné si jej vytisknout.
A ještě poznámka: Klub českých turistů před několika málo lety přestal své trasy číslovat, alespoň v některých případech nových značení. Proto ne vždy bude mít popisovaná trasa svůj jedinečný číselný identifikátor.

Nejprve k těm známějším:

odkaz: Žlutá stezka č.7813-soubor *.PDF k vytištění

Žlutá stezka - rovnou na centrální jižní hřeben  (č.7813)
Přímo údolím Merty a samotnou obcí Vernířovice prochází jediná značená turistická stezka. Jde o žlutou trasu č. 7813, která začíná u nádraží desenské železnice v Sobotíně (50°1'3.684"N, 17°4'0.128"E) a vede přes místní část Štětínov (za osadou křižuje červenou turistickou trasu č.0506, která dříve vedla přes Vernířovice, ale kvůli jelení oboře uzavírající Vlčí sedlo byla přeložena přes Maršíkov - GPS rozcestníku:50°1'25.687"N, 17°5'0.582"E) a dál v podstatě podél Merty do Vernířovic, na Kosaře, odkud odbočuje šikmo pod severním svahem Špičáku (965m) podél starých dobývek na železnou rudu k Čertově stěně (1075m, vyhlídka do Jeleního dolu i vzhůru ke kotli pod Břidličnou, 50°2'25.613"N, 17°11'7.563"E) a pak velice strmým kuloárem prameniště Jeleního potoka mezi Břidličnou horou a Jelením hřbetem až na hřeben k Jelení studánce (1311m, 50°2'3.660"N, 17°11'52.189"E) s kamennou útulnou. Její délka je asi 14km. Až na konec zaniklé osady Kosaře (v současnosti tu stojí jediná budova, bývalá hájenka, shodou okolností kdysi i dnes poslední stavení v osadě), tedy zhruba na vzdálenost 10km překoná cesta výškový rozdíl 250m. Poslední 4 km jsou ovšem náročnější: zde je rozdíl výšek plných 700m, přičemž nejstrmější je závěrečná část pod hřebenem, kterou naštěstí stezka šněruje v nesčetných krátkých serpentinách. I tak je tu při deštích nebo námraze poněkud kluzko. V zimě bývá cesta neprůchodná.
Pro zdatné turisty, kteří toho na hřebeni ještě nebudou mít dost, pokračuje žlutě značená stezka od útulny jihovýchodními svahy hřebene přes Jelenku (1214m) k bývalé chatě Alfrédka (1080m, 50°1'11.700"N, 17°12'46.560"E) a odtud téměř po vrstevnici jihovýchodním úbočím centrálního hřbetu pod Zelené kameny a sešupem po čele hřebene okolo rašeliniště (Národní přírodní rezervace) k motorestu v sedle Na Skřítku (860m, 49°59'57.510"N, 17°9'17.670"E), kde končí. Cestu samozřejmě možno absolvovat opačným směrem, což je výrazně méně náročné na stoupání.
V současnosti rekonstruovaná chata Alfrédka a motorest Na Skřítku jsou známkovými místy KČT (č.10 a č.77).
V útulně u Jelení studánky je návštěvní kniha turistické soutěže zdatnosti "Brněnská výškovnice" (www.vyskovnice.cz)

Podzimní Vernířovice na pozadí Jestřábího vrchu (960m). Mezi javory a kaštany je věž kostela sv.Matouše v centru obce. Kostel byl postaven v roce 1776 na místě kaple z roku 1711. Pověst praví, že kapli nechal zbudovat zdejší rychtář aby očistil místo od upírů. Faktem je, že zde býval starý hřbitov (ale nejspíš až po založení kostela). Později byl přemístěn do stráně směrem ke Kosařům.

"Žlutou" turistickou cestou směrem dolů klimaxovými horskými lesy ve srázném úbočí Břidličné hory, nad Jelením potokem a Čertovou stěnou. Temeno hory je v mracích, les jako nacucaná houba, z chuchvalců mechů ve větvích smrků kape voda jako z šosu vodníkova...

Vpravo: pohled z Břidličné hory přes hluboké údolí Merty a sedlo Branka k masivu Mravenečníku. Vzadu vlevo Ucháč (1009m), nejjižnější výběžek Keprnické hornatiny. Pro spořádané turisty je takový pohled od roku 2010 minulostí. Po vyhlášení PR Břidličná je vstup na vrchol hory zapovězen (foto z roku 2008).

Vlevo: turistická útulna u Jelení studánky na jižním centrálníhm hřbetu Hrubého Jeseníku. K jejímu vzniku viz text k Jelení studánce (vpravo). Uvnitř se nachází vrcholová kniha kóty Jelení hřbet projektu "Brněnská výškovnice." Pokud je hřeben v mracích a venku zuří bouře, mlžné pařáty se moc pěkně protahují kolem vstupních dvířek dovnitř chaty. Jako z Hitchcocka.

Jelení studánka v sedle mezi Břidličnou horou a Jelením hřbetem, uprostřed věčně se vzdouvajících trav holoroviny centrálního hřebene hor. Pramen je zdrojnicí Stříbrného potoka, stékajícího východními svahy k Rýmařovu. Nedaleko stojí kamenná útulna, postavená na základech bývalého seníku u hranic harrachovského panství. Legenda o "mnichu velehradského kláštera, jenž tu měl založit ovčinec", se k tomuto místu opakovaně -a mylně- traduje už asi 100let. Skutečná lokalita U Tří studánek je až v sedle mezi Jelením hřbetem a Velkým Májem 2,5km severně odsud-a na vízmberské západní straně hraniční linie.

Odkaz: Modrá stezka č.****-soubor *.PDF k vytištění

Modrá cesta Z Kosařů na Františkovu myslivnu a hlavní jižní hřeben
Začíná u rozcestníku na konci osady Kosaře (50°2'13.355"N, 17°9'25.085"E). Za můstkem přes tok Merty odbočuje od žluté turistické stezky dál po lesní silnici, která zde místy nabírá poměrně příkré stoupání. Stezka jde podél malebně peřejnatého toku až k rozcestí lesních cest pod Zadním Hutiskem. Zde je také soutok horního toku Merty s přítokem od masivu Velkého Máje a Jeleního hřbetu.
Lze tu odbočit po neznačené lesní cestě doprava proti toku Májového potoka a na dalším rocestí (nad soutokem Májového a Jeleního potoka) se směrem vpravo dostat po cestě kolem Jelení boudy až pod Čertovu stěnu a o kus dála pak navázat na trasu dříve popsané žluté stezky (Vernířovice-Jelení studánka). Pokud bychom od soutoku Májového a Jeleního potoka pokračovali dál rovně údolím kdysi zvaným Kiessgraben (="Strašidelný", "Temný","Děsný" důl), můžeme prakticky hned za soutokem vidět vlevo zajímavou soustavu kaskád s vodními kanelami, (žlaby v podložním stupni, vytvořené díky souhlasně orientované břidličnatosti rulového bloku). Tato kaskáda není, pokud vím, dosud uvedena v žádném dosud vydaném textu. Od cesty je k ní ostatně poněkud nepohodlný sestup do cca 15m hluboké strže.
Vraťme se však zpátky k údolí Merty na soutok pod Zadním Hutiskem. Silnice s modrou značkou zde překračuje Mertu a stáčí se ostře vlevo vzhůru, napříč úpatím Homole (1210m).
Od mostu přes Mertu vedla kdysi skalnatou, tmavou strží proti proudu horního toku úzká lesní cesta. Dalo se po ní dostat k zajímavým kaskádám na Mertě a pak ještě výše ke skalnímu stupni v korytě, který voda překonává několik metrů vysokým vodopádem. Po povodních v roce 1997 však cesta dokonale zmizela a putování zvodnělými svahy strže je tak nyní dosti nepohodlné (velmi diplomaticky řečeno). Další možností je samozřejmě ještě pochod přímo balvanitým korytem říčky...
Silnice od mostu stoupá poměrně prudce k sedlu Branka (asi 925m). Cestou míjí bývalý krupníkový lom na Zadním Hutisku (viz obrázek). Od sedla pak pokračuje úbočím Homole k východu, míjí skalnatou Vyhlídku a po více než dvou kilometrech pěkných výhledů do údolí Merty překříží její horní tok v lokalitě "U lávky", v nadmořské výšce asi 1070m. Přímo pod námi je úsek prudce se zahlubující strže se zmíněnými vodopády. Až nahoru je slyšet hukot vody, zesílený strmými svahy zářezu.
Lesní cesta pokračuje dál za brodem ještě asi kilometr. Znovu se tu nabízejí pěkné výhledy do údolí a zejména na mohutný, temný masiv Břidličné hory. Kousek za posedem však cesta definitivně končí, dále jde do svahu jen úzká pěšina, která navíc sem tam překonává vyvrácené kmeny, a to až k rovinatému sedlu u Františkovy myslivny. Tady naše značka končí a připojuje se k zelené turistické stezce od Koutů (údolím Divoké Desné) k sedlu u Tří studánek na hřebenech hor.

Část kaskády na Májovém p. (Kiessgraben) blízko rozcestí k Jelení boudě. Bližší popis:viz odkaz vody.
Dole: Bývalý krupníkový lom na Zadním Hutisku, přímo u lesní silnice k sedlu Branka. V 19.století tu byly těžena tři čočkovitá tělesa v ČR vcelku vzácné horniny. Dnes má lokalita status PP.

Horní vodopád ve strži mezi lokalitou U lávky a rozcestím pod Zadním Hutiskem. Prakticky nepřístupný. Bližší popis:viz odkaz vody.
Dole: Pohled ze skalní Vyhlídky směrem do údolí Májového potoka (Kiessgraben). Kaskády jsou ve dně údolí zhruba vprostřed snímku. Vpravo Jelení hřbet, v pozadí Velký Máj.

Přechod modré stezky přes horní tok Merty, lokalita U lávky. Pod můstkem se dno vrhá doslova po hlavě do hluboké strže s vodopády Merty (vpravo dolů, vně snímku).


Ploché sedlo rozsochy Velkého Máje u Františkovy myslivny, 1175m. V pozadí uměle seříznutý vrchol Dlouhých strání s horní nádrží PVE. Téměř neprostupné porosty borůvčí a sem tam nějaký zápasící smrček z nové výsadby - lokalita je vděčným rejdištěm větrných polomů, její poloha v závěrech táhlých údolí Merty a Divoké Desné ji k tomu přímo předurčuje.


Tak to bychom měli oficiální turistické stezky, procházející přímo obcí Vernířovice. Mimo ně se vydáme po červené hřebenem Smrčiny k sedlu na Skřítku. Odsud pak, provázeni zelenou značkou, vystoupáme na centrální jižní hřeben hor přes Ztracené kameny, Pece, Břidličnou horu, Jelení studánku a Jelení hřbet a v sedle před Velkým Májem s ní zabočíme dolů po rozsoše k Mravenečníku. Ještě před ním se však u Františkovy myslivny napojíme na modrou od Vernířovic, popsanou výše na této stránce. Dál už se vyrazíme po Vernířovicku jen po stezkách neznačených, přičemž samozřejmě zmíníme jen ty nejzajímavější. A začneme zrovna u té zmíněné Františkovy myslivny...
Viz odkaz
v menu: Turistika/Neznačené stezky I

 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky